Osel u kolébky
Dům č.p. 244 v Nerudově ulici, známý v minulosti pod malebným názvem „Osel u kolébky“, se poprvé zmiňuje už koncem 14. století, kdy patřil Jakubovi Loktekovi. Tato historická budova nese stopy své bohaté minulosti a před stavuje fascinující spojení gotické, renesanční a klasicistní architektury.
Dnešní podoba domu je výsledkem staletí přestaveb. Jedná se o řadový čtyřkřídlý dům s útulným vnitřním dvorkem, rekonstruovaným podkrovím a zadním křídlem, které se napojuje na sousední parcelu domu č.p. 245/23. K budově náleží také jižně orientovaná zahrada, ideální pro odpočinek v klidném prostředí. Objekt vznikl spojením dvou gotických domů, na jejichž základech byla v pozdní gotice postavena měšťanská stavba. Později byl dům renesančně přestavěn, a v roce 1706 získal barokní patra i průčelí, které prošlo klasicistními úpravami v letech 1848–1849.
Elegantní průčelí o sedmi osách, třípatrová fasáda a bohatě zdobené detaily dávají domu nezaměnitelný charakter. Přízemí zdobí kvádrová rustika s dvěma obchodními otvory a půlkruhovým portálem, který lemují zdobné pilastry. Klasicistní vrata, zdobená motivy slunce, působí jako vstup do jiného času. Symetrie obou pater je zvýrazněna středním rizalitem s vikýřovým nástavcem a dekorativními štukovými motivy, zatímco boční okna zdobí minimalističtější detaily.
Interiéry domu ukrývají historické prvky, jako jsou klenuté prostory v suterénu a přízemí, nebo barokní tříramenné pilířové schodiště, které vede do pater s plochými stropy. Tento dům je nejen unikátním architektonickým dílem, ale také místem, které v sobě uchovává atmosféru staletí pražské historie.
Pokud hledáte výjimečnou nemovitost s příběhem, která kombinuje historické kouzlo a praktické využití, tento dům vás určitě okouzlí.
Přestavba v 19. století
V roce 1848 předložil tehdejší majitel domu, Josef Tachezý, plány na přestavbu a přístavbu budovy čp. 244. Tyto plány zachycují původní podobu domu i zamýšlené změny. Zajímavostí je, že díky svažitému terénu směrem k zahradě má dnešní budova na této straně tři patra, zatímco uliční fronta zůstala dvoupatrová. Mezi přízemím a prvním patrem se navíc nachází mezipatro, které dodává interiéru jedinečný ráz.
Popis domu po přestavbě, rok 1849:
Sklepy
Přízemí
1. patro
mezanin:
zpět:
na ulici:
2. patro
zpět:
na ulici:
3. patro
zpět:
3
dřevníky, vstup do sklepa, zahrada, 2 kvelby, 5 pokojů, 3 kuchyně, 2 předsíně, prádelna, 2 komory, 2 WC
otevřená chodba, 4 pokoje, spíž, kuchyně
předsíň, komora, záchod
otevřená chodba, předsíň, kuchyně, spíž, 4 pokoje
chodba, 4 pokoje, kuchyně, předsíň, záchod
otevřená chodba, předsíň, kuchyně, spíž, 4 pokoje
chodba, 2 záchody, předsíň, kuchyně, spíž, 4 pokoje
Přestavba domu stála 14635 zlatých v tzv. konvenční měně. Práce zednické 7475 zl., prováděl Josef Svoboda, práce kamenické 160 zl., prováděl Václav Kalfud, práce tesařské 2600 zl., prováděl Tomáš Novak, práce pokrývačské 260 zl., prováděl Frant. Sthepan, práce truhlářské 1200 zl., prováděl Gotthard Schamal, práce zámečnické 1000 zl., prováděl Ignác Fischer, práce kovářské 120 zl., prováděl Frant. Höfer, práce sklenářské 260 zl., prováděl Karel Milde, práce natěračské 250 zl., prováděl Jan Hladík, práce parketářské 500 zl., prováděl Josef Steppl, práce kamnářské 160 zl., prováděl Matyáš Wyschtaidl, práce malířské 150 zl., prováděl M. Líman, 4 ohniště 200 zl.
Práce započal v roce 1848 majitel Josef Tachezý, nový majitel v roce 1849, Rudolf Tachezý, žádá, protože dům je jen zčásti nově postaven, aby byl zproštěn daní na 12 let
Architektonické detaily
V roce 1848 předložil tehdejší majitel domu, Josef Tachezý, plány na přestavbu a přístavbu budovy čp. 244. Tyto plány zachycují původní podobu domu i zamýšlené změny. Zajímavostí je, že díky svažitému terénu směrem k zahradě má dnešní budova na této straně tři patra, zatímco uliční fronta zůstala dvoupatrová. Mezi přízemím a prvním patrem se navíc nachází mezipatro, které dodává interiéru jedinečný ráz.
